Nová definice střech: vodítko pro partnerství mezi státem a občanskou společností

Představte si, že jste vedoucí pracovník nebo pracovnice na ministerstvu a na dveře vám klepe řada různých skupin, se kterými byste měl/a konzultovat přípravu nové legislativy nebo veřejné politiky. Svazy, spolky, asociace, odbory, konfederace, jednotliví experti a expertky… Kvalita konzultací přitom přímo ovlivňuje kvalitu předkládaných návrhů, zacílení dotačních programů, porozumění potřebám v terénu i partnerství pro budoucí implementaci. 

Jedním z nejasných míst v celém procesu je, že státní správa často nemá jasno s kým, proč a jak spolupracovat a jak tuto spolupráci komunikovat či podpořit. Na straně občanské společnosti jsou vedle individuálních organizací důležitými partnery právě “střechy”. Nově revidovaná definice těchto subjektů, jejíž vznik facilitoval Glopolis, má přispět k větší srozumitelnosti. Zároveň je připraven materiál, který by definici zakotvil do Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy.

Co definice obsahuje a proč se mění

Stát už jednu definici střech má - schválila ji Rada vlády pro NNO v roce 2015. Potřeba její revize však zazněla již při přípravě Strategie spolupráce veřejné správy s NNO na léta 2021-2030 a byla zahrnuta i do jejího Akčního plánu. Analýza spolupráce potvrdila, že u orgánů státní správy přetrvává stran střešních organizací nejistota a praxe za poslední dekádu výrazně posunula. 

Nová definice má dva hlavní účely:

• poskytnout orgánům veřejné moci vodítko, jak transparentně vybírat partnery z občanské společnosti do konzultací a participativních procesů,
• pomoci poskytovatelům dotací při nastavování výzev zaměřených na partnerskou spolupráci.

Definice nepředstavuje novou registrační nebo byrokratickou povinnost ani omezení okruhu partnerů pro stát. Jejím posláním je odlišit střešní organizace od ostatních organizací a poskytnout jim jasné postavení vedle dalších důležitých aktérů.

Hlavní principy nové definice

Definice zdůrazňuje zejména reprezentativnost, odbornost a demokratickou podstatu rozhodování střešních organizací. Klíčovým je, že:

• vznikají zdola iniciativou nevládních neziskových organizací, nezávisle na politických stranách a hnutích,
• jejich účelem je poskytování služeb svým členům a hájení jejich zájmů, případně zájmů cílových skupin,
  
• fungují v nich demokratické principy rozhodování,
• členskou základnu s rozhodujícím vlivem tvoří min. z 51 % nevládní neziskové organizace,
• mají právní formou spolku složeného z nezávislých organizací,
• zveřejňují seznam členů a informace o své činnosti,
• vystupuje za ně koordinátor nebo zaměstnanec, který má k tomu pověření. 

Jak probíhal proces redefinice

Revidovaná definice vznikala pod facilitací Glopolis v rámci Expertní skupiny pro systémovou změnu financování při Radě vlády pro NNO, v podskupině Participace a střechy. Samotný proces je příkladem toho, že společná tvorba založená na dialogu mezi různými aktéry na straně státní správy a občanské společnosti vede ke konkrétnímu výsledku. 

Jednání ukázala na několik nejasností a výzev:

• Resorty zaměňují střechy za hlavní spolky s pobočnými spolky či za svazy.
• I v rámci jednoho resortu se objevuje rozdílné chápání role střech.
• Vznikají další nové asociace a iniciativy (i s účastí byznysu), které se chtějí ucházet o přístup ke konzultacím a dotace - a často se zaměňují za “střechy NNO”.
• Není jasně vymezená mezioborovost - u řady “oborových” střech je mezioborovost přítomná, ale není to zohledněno v definici střech (například téma ochrany životního prostředí lze řešit z pohledu různých oborů).
• Přístup resortů k podpoře střech se různí - výjimečně mají dotační programy pro střechy, další nevylučují jejich možnost žádat v rámci vybraných dotačních programů, naopak jiné neumožňují střechám žádat o dotace vůbec. 
• Pro střechy není možné vstupovat do stejných výzev jako jednotlivé organizace, dostávají se do konkurence se svými členy, může to v důsledku poškodit střechu i členské organizace. 
• Resorty při hodnocení předložených projektů uplatňují stejné indikátory hodnocení na střechy jako na individuální organizace - např. počet dobrovolníků apod. Střechy se pak zavazují k činnostem, které jsou nesmyslné vzhledem k jejich účelu.

Co definice přináší do budoucna

Žádná definice nemá smysl, pokud se nebude využívat v praxi. Ta nová má být především praktickým vodítkem – pomoci státní správě jasněji určit, s kým může spolupracovat, a vytvořit lepší podmínky pro partnerské vztahy (nejen) prostřednictvím dotačních programů.

Pro samotné střechy může být nová definice příležitostí k sebereflexi: mají skutečně základnu tvořenou z většiny nevládními neziskovými organizacemi? Fungují v nich demokratické procesy? Zapojují své členy dostatečně do rozhodování? Jsou transparentní navenek?

Definice není nástrojem k omezení spolupráce ani přístupu k dotacím. Naopak – poskytovatelé mohou nastavit výzvy tak, aby umožnili žádat jak střechám, tak i dalším typům organizací, které přinášejí odbornost, síť poboček či služby pro cílové skupiny. Občanská společnost je pestrá a stát má vytvářet podmínky, aby se tato pestrost rozvíjela – a spolu s ní i partnerství, která posilují demokracii a udržitelný rozvoj společnosti.