14.10.2025
V září 2024 zasáhla střední Evropu bouře Boris. Záplavy postihly přibližně dva miliony lidí a vyžádaly si 29 obětí. Zvláště těžce byla zasažena Česká republika, především oblasti na hranicích s Polskem.
Stejně jako se přírodní katastrofa neohlížela na hranice států, překročila je i solidarita. Řada organizací občanské společnosti uspořádala sbírky a zapojila se do záchranných a humanitárních aktivit, často ve spolupráci napříč státy. Dobrovolníci se účastnili zásahů i na území sousedních zemí. Příklad dobře ilustruje příběh Václava Kvapila, tesaře, který spolu s manželkou provozuje penzion u Jeseníku. Deníku The Guardian řekl, že po zrušení rezervací od ubytovaných zdarma poskytli přístřeší 80 dobrovolníkům: „Překvapilo nás, kolik lidí chtělo přijet,“ uvedl. „Nakonec jsme museli některé odmítnout, protože jsme byli úplně plní.“
Přeshraniční mobilizace občanské společnosti není výjimkou, ale stále častějším fenoménem. Příkladem byla reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, kdy organizace po celé Evropě pomáhaly přijímat uprchlíky. V Polsku, které přijalo vůbec nejvíce vysídlených osob, se podle odhadů zapojilo zhruba 5 000 nevládních organizací. Národní federace polských nevládek OFOP uváděla, že dostávala velké množství nabídek pomoci ze zahraničí.
Tyto projevy solidarity však často narážejí na administrativní bariéry: zahraniční organizace musí uzavírat formální partnerství, aby mohly na území jiné země působit, zakládat nové právní subjekty nebo zaměstnávat pracovníky, kteří zajistí financování a administrativu. Byrokratická zátěž spojená s těmito kroky výrazně zpomaluje reakci v krizových situacích. A problém se netýká jen Ukrajiny – brzdí širší spolupráci organizací občanské společnosti napříč státy EU.
Opomíjená dimenze evropské integrace: jednotný trh pro veřejné dobro
Občanský sektor tvoří základ evropského způsobu života i sociálního modelu. Sdružuje lidi kolem společných hodnot a zájmů, poskytuje klíčové služby, posiluje soudržnost i solidaritu. Zároveň představuje významnou ekonomickou sílu – v Evropské unii působí přes 3,8 milionu spolků a organizací, které zaměstnávají více než 6 milionů lidí.
Navzdory tomu byl tento sektor ze strany orgánů EU dlouhodobě opomíjen. Zatímco volný pohyb zboží, služeb a kapitálu stojí v samém jádru evropské integrace už od 80. let, oblast organizací občanské společnosti byla ponechána výhradně na rozhodnutí jednotlivých států. Dnes tak v Evropě existuje mozaika rozdílných právních úprav – spolky z jedné země nejsou v jiné uznávány, někde se s nimi zachází jako s podnikatelskými subjekty, jinde čelí zásadním omezením své zahraniční činnosti. To komplikuje nejen provoz aktivit v jiném státě, ale i přijímání finančních prostředků ze zahraničí nebo přesun sídla.
V minulosti už proběhlo několik pokusů o vytvoření „jednotného trhu pro veřejné dobro“ – např. návrhy na evropský statut sdružení či nadací. Všechny však ztroskotaly na požadavku jednomyslnosti členských států v Radě EU.
Potenciální průlom: návrh směrnice o evropských přeshraničních asociacích
Změnu přinesl rok 2023. Po úspěšné legislativní iniciativě Evropského parlamentu představila Evropská komise návrh směrnice o evropských přeshraničních asociacích (European Cross-Border Associations, ECBA).
Směrnice by umožnila alespoň třem osobám nebo organizacím občanské společnosti ze dvou různých členských států založit evropskou přeshraniční asociaci. Tyto asociace by měly tři hlavní výhody:
- automatické uznání ve všech členských státech EU,
- právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům,
- jistotu rovného zacházení.
Evropský parlament návrh dále vylepšil: přizpůsobil ho realitě existujících evropských sítí, zpřesnil pravidla pro přeshraniční fúze spolků a posílil ochranu věřitelů.
Klíčové je, že návrh nevytváří jednotnou evropskou právní formu, ale zavádí nový typ národní právní formy v jednotlivých členských státech. Základní parametry a výhody stanoví unijní právo, ale detaily se přizpůsobí národním právním tradicím a vycházejí z domácích forem sdružování – v úzké konzultaci s občanským sektorem dané země.
Tento přístup umožňuje respektovat národní tradice a zároveň obejít nutnost jednomyslnosti v Radě EU, protože rozhodování probíhá kvalifikovanou většinou. Směrnice také umožňuje žádat o přiznání statusu veřejné prospěšnosti na národní úrovni.
Nový impuls pro pohraniční regiony
Směrnice by přinesla nejen lepší podmínky pro celoevropské nebo vícestátní organizace, ale i zásadní přínos pro pohraniční regiony. Mnoho krajů a měst už spolupracuje přes hranice díky programům jako Interreg, které podporují územní soudržnost a společné projekty. Česká krajská samospráva je zapojena do jedenácti takových iniciativ, které posilují historické, ekonomické i sociální vazby ve střední Evropě.
Zatímco regionální samosprávy už mají rámec pro spolupráci, organizace občanské společnosti zůstávají právně omezeny státními hranicemi. ECBA by tento problém odstranila a umožnila spolkům a organizacím v pohraničí fungovat plynule – a veřejné instituce by tak získaly partnery působící na stejné úrovni.
To by mohlo být klíčové například při zřizování společných tísňových linek nebo mobilních týmů pomoci, které by fungovaly v jedné právní struktuře a mohly být okamžitě nasazeny při krizích, jako byly loňské záplavy ve střední Evropě.
Institucionální blokáda: co je v sázce
Ačkoli Evropský parlament návrh směrnice jednoznačně podpořil, projednávání se zablokovalo v Radě EU. Některé členské státy vyjádřily obavy z „bezpečnostních rizik“, protože se obávají, že nebudou mít plnou kontrolu nad činností organizací působících na jejich území.
Tento postoj ale ignoruje skutečnost, že návrh dává státům jasné nástroje, jak činnost ECBA omezit, pokud to stanoví zákon a je to odůvodněno převažujícím veřejným zájmem. Zakládajícími osobami navíc nemohou být lidé odsouzení za praní peněz či financování terorismu.
Dalším sporným bodem je právní stanovisko Právní služby Rady EU, podle níž smlouvy EU údajně neumožňují svobodu usazování pro neziskové subjekty. Tento názor není právně závazný a byl zpochybněn řadou odborných analýz – například studií organizace Philea, která upozorňuje, že takto restriktivní výklad není v souladu s judikaturou Soudního dvora EU ani s Listinou základních práv Evropské unie. Přesto je názor právní služby významný: v praxi by znamenal popření existence občanského sektoru na unijní úrovni. Pokud by ho členské státy přijaly, znamenalo by to zásadní krok zpět.
Výzva k akci: zachraňme směrnici pro veřejné dobro napříč Evropou
Evropská komise dlouho deklarovala, že směrnice zůstává mezi jejími prioritami, ale v pracovním programu na rok 2026 oznámila záměr návrh během šesti měsíců stáhnout. To by znamenalo konec dosud nejpokročilejšího pokusu o uznání občanského sektoru v historii evropské integrace.
Ještě však není pozdě. Mobilizace občanské společnosti a tlak veřejnosti na národní vlády i Komisi mohou rozhodnutí zvrátit. Civil Society Europe proto vede širokou koalici evropských i národních organizací na podporu směrnice.
👉 Pro více informací, jak se přidat ke společnému apelu na podporu ECBA, sledujte kanály Civil Society Europe, NeoN a Glopolis.
Zachraňme společně směrnici – a zajistěme občanské společnosti v EU místo, které jí náleží: v samotném středu Unie.
O organizaci Civil Society Europe
Civil Society Europe (CSE) je zastřešující platforma organizací občanské společnosti na evropské úrovni. Sdružuje 24 evropských sítí a federací, které dohromady zastupují miliony lidí působících v neziskových organizacích napříč EU. Od svého založení v roce 2014 si CSE vybudovala pozici nejreprezentativnější organizace, která usiluje o posílení občanské společnosti a ochranu občanského prostoru v EU.
Další zdroje CSE ke směrnici o ECBA
-
Otázky a odpovědi ke směrnici o evropských přeshraničních asociacích (ECBA)
-
Úvodní příručka ECBA pro národní organizace
-
Přidaná hodnota a bezpečnost ECBA